V rámci nadcházejícího dědického řízení je stěžejním institutem, na který se dotazujete, tzv. započtení na povinný díl, které je upraveno v ustanoveních § 1658 až § 1664 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 1660 odst. 2 občanského zákoníku se na povinný díl započte to, co neopominutelný dědic od zůstavitele obdržel bezúplatně v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikázal, aby se započtení provedlo za delší dobu; u dědice, který není neopominutelným, se pak podle odstavce 1 téhož ustanovení započte vše, co od zůstavitele bezúplatně obdržel, pokud není v závěti stanoveno jinak. Ve Vašem případě, kdy došlo k darování nemovitostí jednomu z potomků dva roky před smrtí zůstavitele, se jedná o bezúplatné plnění, které přímo ovlivňuje výši povinného dílu opomenutého neopominutelného dědice, tedy dcery zůstavitele, která má podle § 1643 odst. 1 občanského zákoníku právo na zákonem stanovený podíl z pozůstalosti. Notář, jakožto soudní komisař pověřený vedením řízení o pozůstalosti, má povinnost v rámci předběžného šetření podle § 139 a následujících zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zjistit rozsah zůstavitelova majetku a okruh dědiců. Vzhledem k tomu, že jste notáře o darování již informovali, bude tento dar předmětem dokazování a následného výpočtu kolace, tedy započtení, kdy se hodnota daru připočte k čisté hodnotě pozůstalosti (včetně zůstatku na účtu a vozidla) pro účely výpočtu povinného dílu, a následně se od nároku obdarovaného dědice odečte to, co již dostal za života zůstavitele. Hodnota daru se přitom určuje podle stavu v době darování, ale v cenách platných ke dni smrti zůstavitele, jak vyplývá z § 1659 občanského zákoníku. Pokud by čisté jmění v pozůstalosti (finance a automobil) nepostačovalo k vykrytí povinného dílu dcery, vzniká jí za určitých podmínek nárok vůči obdarovanému dědici na doplnění povinného dílu, a to ve formě peněžité pohledávky, nikoliv nároku na samotnou nemovitost. Při první schůzce u notáře byste měli trvat na zaprotokolování informace o existenci darovací smlouvy a navrhnout provedení důkazu výpisem z katastru nemovitostí k doložení převodu a jeho časového rámce. Notář následně vyzve obdarovaného k vyjádření a doložení listin, přičemž pokud bude existence daru potvrzena, bude muset dojít k ocenění těchto nemovitostí znalcem, aby bylo možné stanovit základ pro výpočet povinného dílu. V případě, že by zůstavitel zanechal závěť, ve které by dceru opominul bez zákonného důvodu vydědění (§ 1646 občanského zákoníku), neztrácí dcera nárok na svůj povinný díl, který u zletilého potomka činí alespoň čtvrtinu jeho zákonného dědického podílu podle § 1643 odst. 2 občanského zákoníku. Doporučuji se na jednání připravit zejména s identifikací darovaných pozemků a budov, které lze dohledat v nahlížení do katastru nemovitostí v sekci historie vlastnictví, a trvat na tom, aby notář v rámci vypořádání zohlednil ustanovení o započtení na povinný díl v plném rozsahu.
V kontextu českého dědického práva je situace syna, který nebyl platně vyděděn, definována jeho postavením jako neopominutelného dědice podle § 1643 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, což mu zaručuje právo na povinný díl, i kdyby jej matka v závěti zcela opominula. Chcete-li dosáhnout stavu, kdy nemovitý majetek nebude součástí pozůstalosti a syn nebude moci žádat o započtení (kolaci) na svůj povinný díl, je nutné si uvědomit, že jakékoli bezúplatné darování provedené v posledních třech letech před smrtí zůstavitelky se podle § 1660 odst. 2 občanského zákoníku na povinný díl započte automaticky ze zákona. Jedinou efektivní cestou, jak zamezit započtení hodnoty nemovitostí do výpočtu povinného dílu syna a zároveň zajistit, aby majetek v době smrti matky již nebyl v jejím vlastnictví, je úplatný převod majetku na dceru (například kupní smlouvou za tržní cenu) nebo uzavření tzv. zaopatřovací smlouvy (např. smlouva o důchodu podle § 2701 nebo smlouva o výměnku podle § 2707 občanského zákoníku), kde převod nemovitosti není darem, ale protiplněním za poskytovanou péči či finanční rentu. Pokud by se matka rozhodla pro darování, musela by od okamžiku darování žít déle než tři roky, aby tento dar již nepodléhal povinnému započtení ve smyslu citovaného § 1660 odst. 2, ledaže by v darovací smlouvě nebo v závěti výslovně přikázala započtení na povinný díl i za delší dobu, což ve Vašem případě nepředpokládáme. Dalším institutem je zřeknutí se dědického práva podle § 1484 občanského zákoníku, které se děje formou veřejné listiny (notářského zápisu) ještě za života zůstavitele, avšak toto vyžaduje součinnost a souhlas syna, což ve Vaší situaci pravděpodobně není proveditelné. V případě, že by nemovitosti byly na dceru převedeny darovací smlouvou a matka by zemřela dříve než za tři roky, syn by sice nemohl nárokovat podíl přímo na nemovitostech, ale mohl by požadovat, aby se hodnota těchto nemovitostí připočetla k hodnotě zbývajícího majetku (např. úspor) a jeho povinný díl byl vypočten z této zvýšené částky, což by v konečném důsledku mohlo vést k tomu, že dcera bude muset syna vyplatit v penězích. Aby se předešlo spekulacím o fiktivním (simulovaném) prodeji, který by mohl být napaden jako zastřené darování, musí být kupní cena v případě prodeje reálně uhrazena nebo prokazatelně vyvážena poskytovaným zaopatřením.
